"BEZE SLOVA"

PODSTATA Z PODSTATY JE RÁMOVÁNA KOLEKTIVNÍM BLBEM

XXX

Špinavý prsty, zdar a chcípni
člověk neví za co a proč,
nebo aspoň tuší?

Za obnažené dějiny, ne
za vlast, za národ. v cípu rodiny, ne
za sebe, možná
za Boha, snad
za cennost cítící uvnitř, dozajista

Odpadni, odpluj, zmiz,
potop se, pokrč rameny
cizáci v hlouposti ruinují tichost
polož se na lože dítě radosti, spi

MÍT...

Mít kolem sebe lidi,
kteří mají starost, pláčou a radují se,
to je štěstí a dar

Mít dítě,
které je milováno a miluje,
to je krása,
pomocí které promlouvá Bůh

Mít blízké v nitru,
to není zmar,
to je opak lhostejnosti,
která zabíjí


Mít soucit a míru pochopení,
to není oběť ani sobectví,
ale dovršení...

XXX

I.

Jeden pro tebe, 

jedna pro mě,možnosti v těle,ve formě, v sobě.
Nech marnotratnosti, člověče,
vynech sebe

II.

Bezduchá dědičnost,

přežiješ v balastu,

v sadu se kácejí višňové stromy,

které už nekráčí

III.

V moci jak pavián,

křičí tu na sebe,

zastavit a podseknout,

pára jde od huby

IV.

Musíme, musíš, musíte,

pevně a svázaný

Obrana štítová v pasti je,

zaboř se a sejmi to plemenné stádo

V.

Útrapy v rozích,

na slunci jen někdy,

sestup, polib a

vzdechni...

XXX

Poslušné ovce oslavují Spasitele,

spotřebitel hledá útěchu v hekání

Kdo a o co, nebo snad pro co?

Přehnaná sebejistota vedoucí k degradaci,

pochybnost je hybnou silou tam,

kde rybník přetéká plácajícími se kapry.

Zastavení u cesty,

kříž a zvěsti

Hmatatelná síla imaginace,

dává slovům nový tvar a

lidem bere jejich pokřivené jistoty.