Přednášky Tomáše Špidlíka

Tomáš Špidlík se narodil 17. 12. 1919 v Boskovicích. Zde absolvoval základní školu a gymnázium. V akademickém roce 1938-1939 začal studovat na Filozofické fakultě MU v Brně. Po uzavření českých vysokých škol, na podzim roku 1939, vstupuje za dramatických okolností do jezuitského řádu. První formační řádovou etapu představuje novicát, který Špidlík 23. 9. 1940 započíná v Benešově. Když noviciát obsadí nacisté, může v něm pokračovat až v roce 1942 na Velehradě; ten mu vtiskne zásadní celoživotní stigma náklonnosti ke křesťanskému Východu. 24. 9. 1942 skládá řeholní sliby. V letech 1942 - 1945 dokončuje filozofická studia, především ke konci války často přerušovaná nucenými pracemi, souvisejícími s blížící se frontou. V letech 1945-1946 je prefektem studentů na Velehradském gymnáziu, kde koná roční praxi (tzv. "magisterka"). Vyučuje češtinu a latinu.

Evropská kultura v dnešním světě 

http://b1.tv-mis.cz/tv-mis/v340/spidlik-evropska-kultura-v-dnesnim-svete-128kb.mp3

Moudrost 

https://drive.google.com/file/d/0B6HVQeItwplOdFRrV2FIdzNrcHc/edit?usp=sharing

Kristus

https://drive.google.com/file/d/0B6HVQeItwplObjU5V1ZXN3FtaXc/edit?usp=sharing

Zlo

https://drive.google.com/file/d/0B6HVQeItwplOQ1Bra2RJNDgxMUU/edit?usp=sharing

Po válce je Tomáš Špidlík poslán na teologická studia do Holandska - Maastrichtu. 22. 8. 1949 zde přijímá kněžské svěcení. Rok poté dokončuje řeholní formaci (tzv. "třetí probace") v italské Florencii, aniž by tušil, že zde začíná nejdelší etapa jeho života. V roce 1951 je zřejmé, že se nebude moci do komunistického Československa vrátit. Je povolán do Říma, aby pracoval ve Vatikánském rozhlase. Programy, které zde byly připravovány především pro země za železnou oponou, se staly nepostradatelnou inspirací v zápase za svobodu. Ačkoliv se pro T. Špidlíka cesta domů na dlouhou dobu uzavřela, důkladně se zabýval vším, co souviselo s děním doma. Např. jeho páteční promluvy ve Vatikánském rozhlase se staly pro několik generací srozumitelnou manifestací idejí; tyto promluvy jsou dodnes vděčně překládány do mnoha světových řečí. Zároveň více než 38 let byl spirituálem (odpovědným za duchovní jakost člověka) v Papežské koleji sv. Jana Nepomuckého (Collegio Nepomuceno), kde působil až do roku 1989. Přicházeli sem lidé různí: mezi autentickou emigrací byli bohužel i ti, kteří byli provázaní s STB. 

V roce 1955 obhájil Tomáš Špidlík doktorskou práci na Papežském orientálním institutu a ve stejném roce začíná zde, ale i na jiných římských univerzitách, přednášet. Navázal na svého německého učitele Prof. Irenea Hausherra SJ a rozvinul jeho vědecké poznatky do takové míry, že jeho práce nepředstavuje pouze důležitou část dějin křesťanské spirituality, nýbrž organickou teologickou oborovou vizi vůbec.  V roce 1993 se stal čestným členem Petrohradské akademie věd, nositelem ceny Sir Daniela a Countess Bernardine Donohue v Římě, aj. V roce 1995 dával prestižní duchovní cvičení (exercicie) papeži Janu Pavlu II. a celé římské kurii. V roce 1997 obdržel doktorát teologie honoris causa na Pravoslavné teologické fakultě v rumunské Cluji a na UP v Olomouci. V roce 1998 mu Václav Havel udělil čestnou medaili T. G. Masaryka. V roce 1999 obdržel čestný doktorát na Karlově univerzitě v Praze. 21. října 2003 byl Janem Pavlem II. jmenován kardinálem. Zemřel 16. dubna 2010 v Římě.