CATARANGA

Psáno pro rubriku Salon, deníku Právo. Původní italskou verzi přeložila Tereza Sieglová.  Chorvatský filosof Boris Buden v knize Konec postkomunismu připomíná petrohradskou uměleckou skupinu Čto dělat?, která vznikla v roce 2003. Ve svých programových tezích vyhlašuje, že své akce chce realizovat „sebeorganizací zdola, koordinací nezávislých pracovních skupin – současnou obdobou sovětů“. V jedné své videoinstalaci rekonstruovala známý obraz Viktora Popkova Budovatelé Bratska z roku 1960. Čtyři mladí muži a jedna žena zde pózují jako postavy na tom obraze, a otvírají tak otázku, zda budovatelské pracovní kolektivy byly jen způsobem jak mobilizovat masy k „budování průmyslové základny socialistického státu“, nebo naopak jednou z možných podob sebeorganizace pracujících. Budovatelské kolektivy  jsou překonanou minulostí, zbyly po nich jen stíny, které instalace skupiny Čto dělat? připomíná. Po pádu berlínské zdi v roce 1989 ale zmizely nejen kolektivy budovatelů, ale spol