Rozhovor výkonným ředitelem Mezinárodního Filmového Festivalu Karlovy Vary Kryštofem Muchou

S producentem a výkonným ředitelem Mezinárodního Filmového Festivalu Karlovy Vary jsme sešli měsíc před zahájením 42. ročníku našeho nejprestižnějšího filmového festivalu. V čase kdy vrcholí přípravy festivalu, dolaďuje se programové schéma a potvrzují se hosté festivalu, si Kryštof Mucha našel chvíli pro rozhovor o jeho práci a o něm samotném. V tropických teplotách, které v ten den panovaly venku, to bylo v prostorách Film Servis Festivalu Karlovy Vary v Panské ulici, povídání velmi příjemné a osvěžující.

Jaká byla Vaše cesta k práci pro Film Servis Festival Karlovy Vary?
K. M. Můj kamarád pro festival pracoval a skrze něj jsem se dozvěděl, že někdejší Miss ČR Michaela Maláčová, která vedla oddělení pro sponzory, hledá asistenta. Tak to vlastně všechno vzniklo. Po dokončení školy, jsem dostal nabídku na trvalou práci pro Film Servis Festival Karlovy Vary.
Na postu Výkonného ředitele festivalu jste čtyři roky. Jak se festival proměnil a kam se bude ubírat?
K. M. Vývoj festivalu je hmatatelný. To co začal Jiří Bartoška a Eva Zaoralová, dále společně s nimi rozvíjí současný tým festivalu (Julietta Zacharová, Hana Cielová, Karel Och, Štefan Uhrík a mnoho dalších). Karlovarský festival se neuvěřitelně rozrostl. Tlak na něj je obrovský. Soupeříme o filmy s festivaly v Locarnu, Sarajevu, San Sebastianu atd. Festival si musí najít své místo. A Vary jsou festivalem pro střední a východní Evropu. Chceme, aby byl festival nadále otevřený pro širokou diváckou veřejnost.
Teď otázka se třemi tématy. Jaká je prezentace festivalu v zahraničí, podaří se do soutěžní sekce někdy „přitáhnout“ takové režiséry jako Trier, Almodóvar, Tykwer nebo Kitano a jaká je podle Vás nabídka českých filmových festivalů?
K. M. Pozice Varů v zahraničí je za ta léta už vyhraněná. Je to festival pro lidi, kteří chtějí vidět dobré filmy. Vary nemůžou a ani nechtějí, konkurovat Cannes, Torontu, Berlínu nebo Benátkám. Jsme festivalem pro ty „menší“ filmy. Proto ani není naší prioritou, zvát do soutěže ty slavná režisérská jména. Co se týče nabídky českých filmových festivalů, tak ta je určitě pestrá. Je tu mimo Varů třeba Febiofest, Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Zlínský filmový festival pro děti nebo festival animovaných filmů Anifest. A spousta dalších. Ale podobný festival jako Vary tady už nemá šanci vzniknout. Praha nikdy nebude mít takovou festivalovou atmosféru jako Karlovy Vary.
Jak festival podporuje město Karlovy Vary, Ministerstvo kultury a sponzoři?
K. M. Nikdo už nezpochybňuje, že bychom měli mít finanční podporu od státu (letos je to zhruba 30 mil. korun). Rozpočet festivalu je 130 mil. korun. Díky přízni všech sponzorů, kteří festival finančně podporují, se jej daří naplňovat. Hlavním partnerem festivalu je firma ČEZ. Dalšími důležitými partnery jsou RWE Transgas, PKN Orlen, Unipetrol. Tyto společnosti podporují Festival již mnoho let. Ale neméně důležitá je i finanční podpora všech subjektů a firem, které se na festivalu podílejí. Podpora přichází i od městka Karlovy Vary a od kraje. Ale stále ta podpora od města není dostatečná. Město Karlovy Vary by mělo být nejen městem filmového festivalu, ale mělo by hostit i jiné významné akce jako je tomu například v Cannes. Pro velké partnery je finanční podpora festivalu výhodná vzhledem k jejich firemní portfoliu.
Vary jsou proslulé tím, že objevují a představují tvz. „nové“ a málo známé tvůrce jako v minulosti např. jihokorejského režiséra Kim Ki-duka, kterému festival udělal před mnoha lety retrospektivu jeho filmů. Objeví se letos někdo „neznámý“?
K. M. Myslím, že zcela určitě. V soutěži bude talentovaný jihokorejský režisér Min Boung-hun nebo ruský tvůrce Alexej Popogrebskij. Mimo soutěž bude uveden třeba poslední film herce a režiséra Steva Buscemiho Interview, film Dech již zmiňovaného Kim Ki-duka, nový snímek Davida Lynche Inland Empire nebo Srdce nestora světové kinematografie Alaina Resnaise. Festival zahájí film Delirious, který natočil americkéhý režisér Tom DiCillo. A nebudou určitě jediní. Další zajímavé filmy budou opět v sekcích Horizonty a Od východu na západ. Představíme i filmy, které byly v Berlíně, Cannes nebo Sundance. Vary mají výhodu v tom, že mohou ty méně známé tvůrce objevit a představit je světu.
Je pro festival důležitá přítomnost hereckých hvězd, které se projdou po červeném koberci a druhý den zase rychle zmizí?
K. M. Tím, že festival je z 80-ti % financovaný od sponzorů, tak přítomnost hereckých hvězd je potřebná. Je dobré, že herecké hvězdy jezdí do Varů dobrovolně a jezdí tam za atmosférou festivalu. Když slavní herci přijedou, tak je to zajímavé i pro média. Ale bohužel velmi často dostáváme jen otázky, která hvězda přijede. A režiséři filmů zůstávají stranou. Což v Cannes nebo v Sundance funguje naprosto opačně. Tam je režisér tím hlavním, kdo film propaguje a herci jsou naopak trochu v pozadí.
Které herecké a režisérské hvězdy můžeme očekávat na letošním festivalu?
Určitě přijede držitelka Oscara herečka Renée Zellweger, americká herečka Ellen Page, producent Tarantinova filmu Gauneři Monte Hellman, tvůrčí ikona amerického nezávislého filmu Hal Hartley nebo režisér Eli Roth, jehož filmy Hostel, Hostel II znají i naši diváci.
Bude stále pokračovat dlouholetá spolupráce s Markem Ebenem, který uvádí Festivalové vteřiny, slavností zahájení a zakončení a řadu projekcí?
K. M. Marek Eben bude opět hlavní moderátorskou ikonou festivalu. K festivalu už jeho osobnost patří. Stal se nedílnou součástí festivalového týmu a příliš si nedokáži představit na jeho místě někoho jiného. Spojení filmového festivalu a jména Marek Eben funguje velmi dobře.
Máte nějaké své vysněné režiséry nebo herce, které by jste rád ve Varech viděl a přivítal?
K. M. Velmi bych si přál, aby přijel Tom Hanks. On je jedním z těch lidí, kteří když nějakou práci přijmou, tak vědí proč a věnují se jí. Doufám, že to jednou vyjde. Myslím, že v budoucnu by se mohl do Varů přijet i George Clooney. Už není jen hercem, ale filmy také režíruje a produkuje. Jeho projekty neslouží jen k vydělávání peněz, ale snaží se prostřednictvím nich, sdělovat určité postoje a myšlenky.
Proč tak málo nakupují české distribuční firmy filmy, které se promítají ve Varech?
K. M. Občas se nějaký film koupí, ale tuzemský trh je velmi malý. Doufejme, že s příchodem evropských distributorů se situace zlepší. Je otázkou kolik diváků by přišlo do kin třeba na vítězný film letošního festivalu v Cannes, kterým se stal rumunský film režiséra Christiana Mungia 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (film bude uveden i na karlovarském festivalu). Lidé dnes chodí do kina a chtějí být baveni. Je to ten popcorn a pohodlné sedačky. Třeba filmy jako Babel (r. Alejandro González Iňárritu) nebo Nauka o snech od Michela Gondryho na světových festivalech zaznamenaly velký úspěch, ale v českých kinech se doslova nestačily ani ohřát.
Jezdíte na mnoho zahraničních filmových festivalů a to Vám dává možnost srovnání českého a světového filmu. Jak si současný český film stojí v kontextu světové kinematografie?
K. M. Situace se pomalu začíná měnit. Prvním krokem bylo letošní Berlinale. Soutěžil tam film Obsluhoval jsem anglického krále a Grandhotel byl v sekci Panorama. Je to, z velké části také o navazování a získávání kontaktů. Další důležitou věcí je téma filmu. Témata českých filmů jsou naprosto odlišná od těch, které zajímají svět. Dobrým příkladem je již zmiňovaný rumunský film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který zvítězil v Cannes. Ten řeší a zkoumá problém potratů v Rumunsku v období totality. Což je téma, které lidi zaujme. České filmaře, ale fatální témata příliš nezajímají.
Produkoval jste film Davida Ondříčka Grandhotel. Jak k vaší spolupráci došlo?
K. M. Potkali jsme se s Davidem při natáčení festivalové znělky pro Vary. A potom taky na fotbale, protože oba fandíme Slavii. Postupně začala vznikat užší spolupráce a do týmu přibyl i Jaroslav Rudiš, který se podílel na scénáři k filmu. Pomalu už připravujeme nový Davidův film, který se pracovně jmenuje Ve stínu koně. Bude to detektivka z pražského prostředí let padesátých a scénář napsal Marek Epstein.
Měl by podle Vás film jen bavit nebo i v zdělávat?
K. M. Myslím, že v určitých případech oboje. Vary jsou v tomhle trochu specifické. Můžeme, si dovolit zahajovat festival filmem Kim Ki-duka a i pozvaní hosté jsou spokojeni, protože očekávají, že ve Varech neuvidí Titanic, ale něco trochu jiného a zvláštního. Jinou otázkou je, že ta čísla (návštěvnost a tržby) v kinech během roku, dělají jen ty zábavní filmy. Ale je to zřejmě tak v pořádku. Lidé si musí vybrat, co chtějí vidět.

Kryštof Mucha (1975) – producent, výkonný ředitel MFF Karlovy Vary. Absolovent Filozofické fakulty UK v Praze obor kultorologie. V roce 1997 začal pracovat pro Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary. Od ledna roku 2004 je jeho výkonným ředitelem. Jako producent se podílel spolu s Davidem Ondříčkem na jeho posledním filmu Grandhotel (2006). Film byl vybrán do sekce Panorama na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Mucha a Ondříček byli za tento film nominováni na Českého lva v kategorii nejlepší film.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

STRANA "22"

"Milionové chvilky" Andreje Babiše

DANIEL SZABÓ / Politická moc bezmocných ve filmech Papírový voják a Taxi, Teherán… aneb hra o lidskou identitu